Rezistence na inzulin u koní

Co je to rezistence na inzulin?

Jsme to co jíme. Toto platí pro koně stejně jako pro nás, proto všichni chceme dát našim koním to nejlepší možné krmivo. Chceme zlepšit jejich zdraví, jejich výkony, stav jejich kopyt, nebo i lesk a zdraví jejich srsti. Občas ale zacházíme příliš daleko.

Koně vždy měli hodně pohybu, cestovali za potravou a vodou mnoho kilometrů.

Dnes však mají koně jiné požadavky na výživu a proto jim upravujeme jídelníček. Až příliš často utrácíme spoustu peněz za vysokoenergetická krmivech ve snaze zlepšit u našich koní vzhled, či výkony. Často omezujeme koním přístup k pastvě ať už z důvodů praktičnosti, či dostupnosti, to se pak snažíme nahradit zrnem, senem, či senáží. Výsledkem však je to, že zažívací systém koně nepřirozeně zatěžujeme.

Následky překrmení vysokoenergetickým krmivem mohou být závažné – kolika, laminitida, dokonce i smrt. I u méně závažných případů to často vede k obezitě, kdy koňský metabolismus může strádat více než se zdá a až po určité době se projeví závažné symptomy. Jedním z velmi častých, ale hůře zjistitelných následků je právě snížení citlivosti na inzulin, což může vést k závažným zdravotním komplikacím.

Pokud inzulin efektivně nestimuluje množství glukózy v krvi, kůň má nízkou citlivost na inzulin, toto se nazývá rezistence na inzulin. Výsledkem je vysoká hladina glukózy v krvi nazývající se hyperglykémie. Hyperglykémie je závažné onemocnění, způsobuje nadýmání spojené s laminitidou a dalšími příznaky. Dlouhodobá hyperglykémie přílišně zatěžuje slinivku a může se stát, že slinivka ztratí schopnost produkovat inzulin, což vyústí v cukrovku. Cukrovka je u koní vzácná, ale vyskytuje se. S rezistencí na inzulin jsou spojeny další onemocnění jako je Cushingův syndrom a EMS, které se také často projevují obezitou a laminitidou.

Jak poznám, že má můj kůň rezistenci na inzulin?

Nejdříve hledejme symptomy nízké rezistence na inzulin. Běžnými symptomy jsou azoturie, bolesti, pocení, neklid při výkonech, neobvyklé chování jako agrese, hyperaktivita, či letargie, opakující se laminitida, ztuhlost a záněty kloubů.

Pokud na Vašem koni vidíte některý z těchto symptomů, je zde několik testů, které dokáží zjistit zda má kůň rezistenci na inzulin, které může provést veterinář. Přesné určení není jednoduché a existuje několik metod jak určit zda kůň trpí rezistencí na inzulin, proto je záležitost vždy vhodné konzultovat s veterinářem.

Co způsobuje rezistenci na inzulin u koní?

U mnoha onemocnění není zcela jasné, zda je způsobeno právě rezistencí na inzulin, či je samotná rezistence jedním z průvodních jevů jiného onemocnění. Nicméně tím největším faktorem je obezita způsobená právě krmivy s vysokým obsahem NSC (nestrukturální sacharidy) jako je cukr a škrob. Krmení těchto krmiv a překrmování, spojené s nedostatkem pohybu a cvičení vytváří stálou zátěž slinivky, která produkuje vysoké množství inzulinu, aby vyrovnala hladinu glukózy v oběhu. Po čase buňky přestanou být na inzulin tak citlivé, slinivka tedy musí produkovat ještě větší množství inzulinu. Tím se buňky stanou ještě méně citlivými až do fáze kdy dojde k rezistenci na inzulin.

Obezita je častým příznakem EMS (Equine metabolic syndrome), což je forma rezistence na inzulin. Obézní koně mají více tukových buněk, které produkují hormon kortizol, který narušuje schopnost inzulinu zpracování glukózy ve tkáni. Z tohoto jednoduchého důvodu může ztráta hmotnosti zlepšit citlivost na inzulin. Pokud je váš kůň obézní, trpí přetrvávající laminitidou, nebo je u něj diagnostikován Cushingův syndrom, je nutné změnit jeho jídelníček.

Jak jídelníček pomáhá rezistenci na inzulin u koní?

Chceme naše koně zdravé a zdatné a víme, že nejlepší cestou jak toho dosáhnout, je kvalitní krmivo. Kvalitní krmivo však neznamená velké množství krmiva, ani přílišný obsah bílkovin, nebo přesycená krmiva. Mnoho mixů pro vrcholové výkony vypadá dobře, voní dobře, ale pro většinu koní (až na ty podávající vrcholové sportovní výkony) je to až příliš “dobrého“. NSC v těchto krmivech mají mnoho kalorií a to pak vede k obezitě u koní.

Krmit málo a často

To jak krmíte svého koně může ovlivnit vylučování inzulinu. Krmení relativně velkého množství krmiva s vysokým obsahem cukru a škrobu pouze v jedné, či dvou dávkách způsobuje velké výkyvy hladiny glukózy a následně vysokou tvorbu inzulinu. Toto opět zatěžuje slinivku a může způsobit rezistenci na inzulin. Pokud má váš kůň rezistenci na inzulin, nebo pokud si myslíte, že ji má, je vhodné se uchýlit ke krmení více dávek krmiva denně, čímž zabezpečíte postupné uvolňování glukózy do krevního oběhu. Tato metoda je efektivní i u aktivních koní k tomu, abychom zabránili hyperaktivitě po krmení.

Dejte si pozor na příjem NSC

Pro většinu koní je vhodný obsah NSC v krmivu 12 a méně % k tomu, aby si zachovali zdravou citlivost na inzulin. Aktivní koně potřebují energii, nebo kalorie a to běžně dodáváme vysokoproteinovými tvrdými krmivy s vysokým obsahem cukru a škrobu. Lidé se často mylně domnívají, že koně rostoucí, či aktivní, potřebují tato vysokoenergetická krmiva, ale právě ty, ve spojitosti s nedostačujícím počtem krmení, způsobují přebytek glukózy a následně zátěž slinivky. Pro všechny koně (snad mimo koně sportující na nejvyšší úrovni) jsou zde alternativy, které koni dodají dostatek energie bez toho abychom zbytečně zatěžovali slinivku a zároveň se vyhnuli zbytečnému přibírání na váze a rezistenci na inzulin.

Zvažujte více sena a pastvy v jídelníčku

Je vhodné zvýšit podíl pastvy a sena oproti doplňujícím krmivům. Je však nutné si uvědomit, že i přírodní pastva může mít velký obsah sacharidů bohatých na glukózu, nebo NSC. Z tohoto důvodu, pokud nemáte přístup k pastvě s nízkým obsahem NSC, je vhodné spolupracovat s dodavatelem krmiva, nebo s výživářem, abyste nalezli nejlepší krmivo pro vašeho koně.

Doporučená krmiva u koní s rezistencí na inzulin

Změna typu krmiva může koni pomoci, obzvlášť pokud máte aktivního koně, který potřebuje více energie než mu poskytne samotné seno. Hledejte krmivo s vysokým podílem stravitelné vlákniny a malým obsahem cukrů a škrobů. Je vhodné, aby krmivo mělo 12 a méně % NSC. Tato krmiva s vysokým obsahem vlákniny a nízkými NSC, mají nízký glykemický index, glukóza se tedy uvolňuje pomalu a v malých dávkách, čímž dodává energii postupně.

Některá přídavná krmiva, jako například kokosový olej, obsahují zdravé tuky (trigliceridy středního řetězce – MCT), které pomáhají zlepšovat absorpci glukózy a zároveň poskytují dobrý zdroj kalorií.

Zjednodušeně řečeno, při volbě dobrého jídelníčku a dostatečné aktivitě koně, lze udržovat u koně zdravou citlivost na inzulin. Při rozumném krmení budete mít koně zdravého a šťastného!

Průběh studie prokazující pozitivní vliv krmiv s nízkým NSC na citlivost na insulin

Obezita a nedostatek pohybu jsou zcela jistě spojené s odolností vůči inzulinu, mezitím co jídelníček a vysoká konzumace krmiv obsahujících NSC (nestrukturální sacharidy) negativně ovlivňuje citlivost koně na inzulin (Treiber et al 2005; Quinn et al 2008). Právě proto jídelníček obsahující nízký podíl cukrů a škrobů je správnou volbou.

Toto bylo zjištěno během studie, která měla za cíl určit procentuální podíl NSC, který nejméně ovlivní úroveň glukózy a inzulinové reakce v koňském organismu, což dopomůže k dlouhodobému ustálení citlivosti na insulin.

Během studie čtyři koně měli čtyři různé jídelníčky:

• 1. 24 hod přístup k pastvě kde podíl NSC tvořil 7%;

• 2. 10 hod přístup k pastvě a dokrmení kokosovou koprou (v množství 1% tělesné váhy);

• 3. 10 hod přístup k pastvě a dokrmení extrudovanou stravou ve formě pelet (obsah NSC 25.3%);

• 4. 10 hod přístup k pastvě a tzv. ‘sweetfeed‘ (obsah NSC 33.7%).

Krmivo bylo podáno vždy ve 2 dávkách a celý jídelníček byl aplikován po dobu 4 dnů. 5. dne byly koním postupně odebrány krevní vzorky u kterých byla provedena krevní analýza, která prokázala, že jídelníček jednotlivých koní měl zásadní vliv na poměr glukózy a inzulinu, avšak tento poměr se příliš nelišil u koně s přístupem 24 hod na pastvu a koně krmeného právě kokosovou koprou. Tento výsledek naznačuje, že krmivo s nízkým obsahem NSC (11% a méně) je prospěšné jako zdroj dodatečné energie, kdy zároveň zachovává vyrovnanou hladinu inzulinu a prospívá citlivosti na inzulin.

Zdroje:

Treiber, K.H. et al (2005). Journal of Animal Science 83, 2357?2364.

Quinn, W. et al (2008). Journal of Equine Veterinary Science 28, 728 738.